Languedoc-Roussillon

16. června 2014 v 11:50 |  Regiony Francie
Po sto letech jsem tu s novým článkem, už jste mi chyběli! :)

Základní informace
Hlavní město: Montpellier
Počet obyvatel: 2 670 000
Rozloha: 27 376 km2
Départementy: Aude, Gard, Hérault, Lozère, Pyrénées-Orientales

Region Languedoc-Roussillon se nachází na jihovýchodě Francie a omývá ho Středozemmní moře, konkrétně Lví záliv (le golfe du Lion). Sousedí s regiony PACA, Rhône-Alpes, Auvergne a Midi-Pyrénées. Na jihu má společné hranice se Španělskem a Andorrou. Hlavním městem je Montpellier. Region má 5 départementů, 186 kantonů a 1545 obcí. Přirozené hranice regionu tvoří na východě řeka Rhona, na jihovýchodě kraj Lauragais, na jihu Pyreneje a na severu pohoří Cévennes, které je součástí Francouzského středohoří. V regionu se můžete setkat se dvěma místními nářečími, a to okcitánštinou a katalánštinou.

Název oblasti Languedoc pochází z "la langue d'oc", tedy "okcitánský jazyk". Ve třetím století se v oblasti usadil keltský kmen Volků, jejichž hlavními centry byla města Toulouse a Nîmes. V prvním století před naším letopočtem došlo ke smlouvě keltů (= galů) s Římany, kteří zde založili provincii Gallia Narbonensis (Galie Narbonská) s hlavním městem Narbonne. Do části regionu přinesl křesťanství svatý Saturnin, misionář řeckého původu, který byl umučen v roce 250. Na začátku pátého století sem přišel germánský kmen Vandalů a poté se zde usadil kmen Vizigótů, kteří zde rozšířili vlastní verzi křesťanského vyznání, křesťanskou církví označené jako kacířské, tzv. ariánství. Král Chlodvík proti nim vytáhl s křížovou výpravou a hlavní centrum Vizigótů, Toulouse, padne v roce 507. V osmém století na území podnikali výboje Maurové (Arabové) z Pyrenejského poloostrova. Zpět je dobyl Karel Veliký a připojil ho k již dobyté Akvitánii. Celé území pak odkázal svému synovi Ludvíkovi I. Pobožnému. O správu jednotlivých území se starala hrabata z Toulouse. Během středověku se kraj rozdělil na mnoho částí, Roussillonská hrabství patřila aragonskému království, spodní Languedoc se stal předmětem sporů mezi Trencavelovými a hrabaty z Toulouse. Právě hrabatům z Toulouse se podařilo sjednotit v oblasti poměrně velké území, jejich vzestup však přerušila albigenská křížová výprava proti katarům, kteří v oblasti šířili svou víru zhruba od 11. do 13. století. V roce 1271 se provincie Languedoc stává součástí francouzského království, kromě Mallorky (patřila Aragonii) a Montpellieru (byl prodán francouzskému králi v roce 1349). Oblast nicméně ležela velmi daleko od Paříže, tudíž nebylo snadné udržet ji plně pod kontrolou. I proto si Languedoc zachoval své tradice a správu a relativní samostatnost přeruší teprve Velká francouzská revoluce. V roce 1258 byla podepsána smlouva v Corbeil, která stanovila hranici mezi Francií a španělskou Aragonií. O vliv v jižní Francii se však mezi Francií a Španělskem vedly dlouhé spory, které definitivně ukončila až Pyrenejská smlouva v roce 1659. Také jih Francie v polovině 16. století sužovaly náboženské války protestantů a katolíků, které nejprve ukončil v roce 1598 Edikt nantský. Po jeho zrušení v roce 1610 se ale napětí opět stupňovalo, významnou postavou hugenotského odporu byl vévoda Henri II. Rohan. Náboženské války vyvrcholily v letech 1702-1704 povstánim camisardů. Oblast Languedocu byla při novém administrativním dělení rozdělena dva regiony - Languedoc-Roussillon a Midi Pyrénées. V roce 1993 region hostil Středomořské hry.

Nejvyšším bodem regionu je Pic Carlit (2 921 m n. m.) Krajina je značně rozmanitá, od vysokohorských oblastí Pyrenejí, skalnatých pobřeží až po písečné pláže. Největším rybníkem reginu je Thau.

Převažuje zde středomořské klima. V létě tu naměříme nejvyšší teploty v celé Francii a region má také nejvíce hodin slunečního svitu v zemi.

Významná odvětví ekonomiky reginu tvoří stavebnictví, veřejné služby, zdravotnictví (výzkumy v oblasti onkologie, kardiologie, léčby astmatu...), je také centrem vysokoškoláků s celkem 5 univerzitami (3 v Montpellieru, Nîmes a Perpignan) a 70 000 studenty. Na vysoké úrovni je cestovní ruch, v menší míře je zastoupen obchod a průmysl. Pozadu není ani vinařství s dlouhou tradicí již z doby galské. Vinařská oblast Languedoc-Rousillonu je největší a nejstarští na světě. Dále se pěstují také olivy. Region má bohužel jednu z nevyšších nezaměstaností ve Francii, a to 12,4 %.

Nejlidnatějším městem regionu je Montpellier (cca 250 000), zatímco rozlohou největší je Narbonne. Mezi další velká města patří Perpignan, Nîmes, Béziers, Alès, Carcassonne.

Co se kulturního života týká, tak i dnes si Languedoc zachovává své odvěké tradice, koná se mnoho festivalů, které jen dokazují pestrost Francie a přispívají k atraktivitě a rozvoji: vinařské, sportovní, hudební, divadelní, filmové, výtvarné... Na zachování tradiční kultury se podílí také četná muzea po celém regionu. Z hudebních festivalů můžeme zmínit třeba festivaly operety, jazzu i flamenka. Mezi oblíbené sporty patří handball, rugby, fotbal, tenis, volejbal nebo obdoba španělské koridy, tzv. course camarguaise.

Kromě kulturních akcí region láká také četnými historickými památkami, spojených s bohatou historií regionu. Najdeme zde keltská oppida (Ensérune, Nages) a starověká městečka (Lattara), pro rekreaci na vodě můžete zvolit plavbu po Canal du Midi. Bezpochyby největšími lákadly jsou město Carcassonne, Gardský most (Pont du Gard) a opatství Saint-Guilhelm-le-Désert. Navštívit můžete také akvárium Mare Nostrum v Montpellieru. V Nîmes zase najdete četné římské památky.


Mezi známé osobnosti regionu patří spisovatel Paul Valéry, písničkář George Brassens nebo zpěvačka Olivia Ruiz.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama