Bienvenue en France na Blog.cz

Dnes tu mám něco z trochu jiného soudku, ale samozřejmě zůstáváme ve Francii. V poslední době, jak se mi blížily přijímačky z francouzštiny, jsem hledala všemožné způsoby, jak se v jazyce zlepšit. A kromě hudby, filmů, čtení a učení jsem si řekla, proč nenajít na YouTube nějaké blogerky a sledovat jejich videa? Třeba u angličtiny si myslím mi to pomohlo velmi!

Už hodně dlouho sleduju hlavně beauty youtuberky, ale donedávna jsem sledovala jen americké a české. A pak jsem začala hledat i nějaké francouzsky.

Našla jsem několik a dneska bych vám chtěla představit youtuberku, kterou jsem si oblíbila nejvíce. Chápu, že tento typ videí asi nebude pro každého, ale někomu se určitě líbit budou a stejně jako mně snad budou i přínosem.

Moje oblíbená francouzská youtuberka, kterou teď sleduju asi 2 měsíce, má na YT přezdívku 'ladoucemelodie'. Jmenuje se Marion a bydlí v Alsasku. Pokaždé, když se mi v odběrech objeví nové video od ní, tak si ho hned pustím a pokaždé mě baví. Je velice milá, takže se na videa příjemně dívá a není to vůbec ztráta času. Asi nejvíc mě u ní zaujal její styl oblékání a účes, kde se my dvě skvěle shodneme. No a kromě toho je zajímavé podívat se, jaké kosmetické a módní vychytávky jsou momentálně ve Francii k dostání, takže člověk se dozví i úplně jiné informace než obvykle.

Marion můžete také najít na facebooku, twitteru, instagramu a má i blog, odkazy jsou na jejím YouTube kanálu. https://www.youtube.com/user/ladoucemelodie

Pokud máte taky rádi beauty youtuberky a třeba si také chcete zlepšit francouzštinu, tak vám Marion určitě doporučím a určitě se poohlédněte i po dalších francouzských beauty youtuberkách, není jich málo! :-)

Přidávám i pár videí. :-)

Hlavní město: Marseille
Počet obyvatel: 4 916 000
Rozloha: 31 400 km2
Départementy: Alpes-de-Haute-Provence, Hautes-Alpes, Alpes-Maritimes, Bouches-du-Rhône, Var, Vaucluse

Region Provence-Alpes-Côte-d'Azur (zkratka PACA) najdeme na jihovýchodě Francie. Sousedí s regiony Rhône-Alpes a Languedoc-Roussillon, na východě hraničí v Monakem a italským Ligurskem, jižní pobřeží omývá Lví záliv Středozemního moře. Hlavním městem je Marseille. Skládá se ze 6 départementů, 237 kantonů a najdeme zde 963 obcí. PACA je třetím nejproduktivnějším regionem Francie.

Region byl osídlen již ve starší době kamenné. Nejstarší důkazy tohoto osídlení najdeme v jeskyni Vallonnet, kde jsou nálezy staré až 950 000 let. Jeskyně Cosquer se může pochlubit jeskynními malbami starými 20 000 let. V Provence najdeme nejstarší důkazy o domestikaci ovcí. V okolí Arles se dodnes zachovaly megalitické náhrobky. Z doby železné se dochovala keltská oppida. Domorodí Ligurové v přibližně stejné době obchodovali s italskými Etrusky a řeckými kolonisty z Fókaie. V šestém století před naším letopočtem byla oblast kolonizována Řeky, jejichž první trvalou kolonií byla Massalia, dnešní Marseille. V roce 218 př. n. l. Provencí prošla Hannibalova vojska během jeho známého tažení na Řím přes Alpy. Pak se Provence stala na tři století součástí římské říše, nesla název Provincia Romana, později na stejném území vznikla provincie Galia Narbonnensis. Oblast byla poté obývána různými germánskými kmeny jako byli Gótové, Burgundové, Alamani a Frankové. Po zániku západořímské říše si Burgundové a Vizigóti Provence rozdělili. Vizigótské království bylo poraženo v roce 507 franckým králem Chlodvíkem I. Provence se nadále musela potýkat s územními spory, do kterých se zamíchali Ostrogóti, Sasové, často se k územním sporům a tažením vojsk přidaly morové epidemie. V 8. století o území bojovala dynastie Merovejců se Saracény (Maury, Araby), proti kterým se vyznamenal majordomus Karel Martel. V době vlády Karla Velikého byl region vyčerpaný a zchudlý staletými spory. Jeho vláda znamenala pro Provence relativně klidné období, nicméně po jeho smrti oblast prošla mnohými dalšími děleními mezi sféry moci. Na počátku 12. století Provence patřila hrabatům z Barcelony, v letech 1245-1482 Anjouovcům, v roce 1483 byla anektována k Francii Ludvíkem XI, posledním provensálským hrabětem byl René z Anjou. V letech 1309-1377 probíhalo tzv. avignonské zajetí, kdy byli papežové nuceni sídlit namísto v Římě právě ve městě Avignon. V 16. století začal rozkvétat Toulon, kde kardinál Richelieu umístil námořní základnu a přístav, Jean-Baptiste Colbert se podílel na obchodním rozvoji města a vojenský inženýr Vauban na jeho opevnění. V letech 1720-1722 v Marseille vypukla velká morová epidemie. Za Velké francouzské revoluce si v Paříži dobrovolníci z Marseille prozpěvovali Marseillaisu. Znali ji od mladého dobrovolníka z Montpellieru jménem François Mireur. Marseillaisa se pak stala nejslavnější písní revoluce a v roce 1879 se stala národní hymnou. V roce 1793 bylo město Toulon obleženo Angličany. Město dobyl zpět Napoleon Bonaparte, čímž začal jeho vzestup. Za druhé světové války se v oblasti Nice a Toulonu vylodila spojenecké vojska. Jednalo se o operaci Dragoon (Anvil). Prvoplánově měla proběhnout zároveň s vyloděním v Normandii (op. Overlorde, 6.6.1944), ale nakonec k ní došlo až 15. srpna 1944. Po válce došlo ke kulturnímu rozmachu, v roce 1946 proběhl první FF v Cannes, o rok později první festival v Avignonu. V roce 1970 byla otevřena dálnice Paříž-Marseille a s příchodem vlaků TGV se cesta z Paříže do Marseille stala otázkou méně než čtyř hodin cesty.

Geografie regionu je velice rozmanitá. Rozloha regionu zaujímá téměř 6 % Francie. Najdeme zde vysokohorské oblasti jihozápadních Alp, skalnatá a písčitá pobřeží a na západě nížiny v povodí Rhôny, která zde v bažinaté deltě (oblast Camargue) ústí do moře. Další nížinou na západě je Crau. Tyto dvě nížiny jsou jedinými plochými oblastmi regionu. Nejvyšším bodem je Barre-des-Écrins v Alpách. PACA má však i některé další významné vrcholy, např. Mont Ventoux, známá díky Tour de France. Pobřeží jsou strmá a ovlivněna erozí (Calanques, Massif des Maures, Massif de l'Esterel).

V regionu se mísí středomořské a horské klima. Regionu se dostává mnoho slunečního svitu, léta jsou suchá a horká. Dešťové srážky jsou nepravidelné a omezené, proto krajina působí suše a vyprahle a často hrozí lesní požáry. Dostatek srážek i slunečního svitu se dostává horským oblastem. Převládajícím směrem větru je mistrál (z pevniny do moře) a jeho rychlost může překročit až 110 km/h. Vane až 160 dní v roce.

PACA je také bohatý region co se týče rozmanitosti fauny a flory. V blízkosti pobřeží najdeme borovice, křoviny a duby, klima prospívá pěstování vinné révy, levandule, olivovníků, známých po celém světě. Přírodu chrání mnoho národních a přírodních parků (Écrins, Mercantour, Calanques, Alpilles, Camargue, Luberon, Verdon).

Početné obyvatelstvo regionu je nerovnoměrně rozděleno: hustě osídlená je oblast pobřeží, zatímco horské oblasti jen velmi řídce. Nejvíce obyvatel má regionální hlavní město Marseille (850 000), další velká města jsou Nice, Toulon, Aix-en-Provence, Avignon, Antibes, Cannes, Arles.

V PACA se setkáme s provensálským nářečím, které je formou okcitánštiny.

V regionu se nachází šest univerzit: tři v Marseille, Sophia-Antipolis v Nice, univerzity v Toulonu a Avignonu.

Mezi oblíbené sporty v regionu patří samozřejmě fotbal, dále rugby, atletika, handbal, plavání, basketbal a pétanque.

Jak už bylo zmíněno, v oblasti prosperuje pěstování levandule, oliv, vinné révy, dále zahradnictví, ovocné stromy, produkce bylinek a koření. Levandulová pole zabírají asi 20 000 hektarů a zaměstnávají přes 9 000 lidí. Důležitým odvětvím zemědělství je také chov hospodářských zvířat, zaujímá třetí místo ve Francii. Celkem v kraji působí na 2 000 zemědělců. Nejzastoupenější je chov ovcí, stáda čítají 500-2000 zvířat. Dále se chová dobytek. 50% produkce jde na export do Itálie. V Camargue se býci pěstují pro býčí zápasy a jejich maso je chráněno. Chovají se také kozy, z jejichž mléka se vyrábí sýr, např. Banon. V současnosti je opět na vzestupu chov prasat ve vysokohorských oblastech.

Významným odvětvím je samozřejmě produkce vína, červeného, růžového i bílého. Podává se s červeným i bílým masem, sladkovodními i mořskými rybami, provensálskými specialitami a dokonce i s dezerty. Kromě vína je dalším tradičním alkoholickým nápojem anýzový Pastis.

Co se provensálské gastronomie týká, je pochopitelně ovlivněna středomořskou kuchyní: používá se olivový olej, česnek, bylinky (tymián, rozmarýn, vavřín, šalvěj...), olivy, lilek, cukety, rajčata, jehněčí a skopové maso, mořské plody, sýry. Provensálskou tradicí po vánoční večeři je tzv. třináct dezertů. A nesmíme zapomenout ani na známé provensálské koření, které je směsí rozmarýnu, bazalky a tymiánu, ale může obsahovat také majoránku, dobromysl, estragon a dokonce i levanduli. Provence je také významným producentem olivového oleje.

Dříve v regionu probíhala těžba uhlí, doly byly ale ve druhé polovině 20. století uzavřeny. 20% průmyslové produkce pokrývá oblast obrany, což je nejvyšší poměr v celé Francii. Dalšími průmyslovými odvětvími jsou: stavba lodí, metalurgie, petrochemie, biochemie, elektronika, jaderný výzkum, letectví a kosmonautika.

Místní i turisty lákají trhy s dlouhou tradicí, které umožňují poznat život v regionu. Prodávající nabízí rajčata, papriky, olivy, česnek, meruňky, broskve, fíky, hroznové víno, lanýže, látky, řemestlné výrobky jako nádobí.

PACA je nejoblíbenější prázdninovou destinací Francouzů a druhou nejoblíbenější částí Francie pro zahraniční turisty. Nabízí širokou škálu rekreace jako pláže, vodní sporty, historická i moderní města, venkovské prostředí, kasina, golf, zimní sporty, pěší turistiku, přírodní památky i další sportovní aktivity, např. cykloturistiku. Pro představu, v roce 2006 region navštívilo 34 milionů turistů.

Přírodní dědictví je pozoruhodné, v regionu najdeme tři národní parky a šest na regionální úrovni. Nejnavštěvovanější jsou parky Porquerolles a Gorges du Verdon, které ročně navštíví až milion turistů.

Neméně výzamné je kulturní dědictví s více než 1800 chráněnými historickými památkami a mezinárodně známými festivaly: festival opery a klasické hudby v Aix a Orange, divadelní festival v Avignonu, jazzový festival v Juan-les-Pins, filmový festival v Cannes. PACA je vůbec rodištěm kinematografie. Bratři Auguste a Louis Lumièrové zde totiž na nádraží v La Ciotat natočili první snímek, "Příjezd vlaku do stanice La Ciotat". Tento němý film byl natočen v roce 1895 a poprvé byl promítán 6. ledna 1896 v Grand Café v Paříži. Snímek se skládal z jednoho záběru a trval padesát sekund.

Základní informace
Hlavní město: Montpellier
Počet obyvatel: 2 670 000
Rozloha: 27 376 km2
Départementy: Aude, Gard, Hérault, Lozère, Pyrénées-Orientales

Region Languedoc-Roussillon se nachází na jihovýchodě Francie a omývá ho Středozemmní moře, konkrétně Lví záliv (le golfe du Lion). Sousedí s regiony PACA, Rhône-Alpes, Auvergne a Midi-Pyrénées. Na jihu má společné hranice se Španělskem a Andorrou. Hlavním městem je Montpellier. Region má 5 départementů, 186 kantonů a 1545 obcí. Přirozené hranice regionu tvoří na východě řeka Rhona, na jihovýchodě kraj Lauragais, na jihu Pyreneje a na severu pohoří Cévennes, které je součástí Francouzského středohoří. V regionu se můžete setkat se dvěma místními nářečími, a to okcitánštinou a katalánštinou.

Název oblasti Languedoc pochází z "la langue d'oc", tedy "okcitánský jazyk". Ve třetím století se v oblasti usadil keltský kmen Volků, jejichž hlavními centry byla města Toulouse a Nîmes. V prvním století před naším letopočtem došlo ke smlouvě keltů (= galů) s Římany, kteří zde založili provincii Gallia Narbonensis (Galie Narbonská) s hlavním městem Narbonne. Do části regionu přinesl křesťanství svatý Saturnin, misionář řeckého původu, který byl umučen v roce 250. Na začátku pátého století sem přišel germánský kmen Vandalů a poté se zde usadil kmen Vizigótů, kteří zde rozšířili vlastní verzi křesťanského vyznání, křesťanskou církví označené jako kacířské, tzv. ariánství. Král Chlodvík proti nim vytáhl s křížovou výpravou a hlavní centrum Vizigótů, Toulouse, padne v roce 507. V osmém století na území podnikali výboje Maurové (Arabové) z Pyrenejského poloostrova. Zpět je dobyl Karel Veliký a připojil ho k již dobyté Akvitánii. Celé území pak odkázal svému synovi Ludvíkovi I. Pobožnému. O správu jednotlivých území se starala hrabata z Toulouse. Během středověku se kraj rozdělil na mnoho částí, Roussillonská hrabství patřila aragonskému království, spodní Languedoc se stal předmětem sporů mezi Trencavelovými a hrabaty z Toulouse. Právě hrabatům z Toulouse se podařilo sjednotit v oblasti poměrně velké území, jejich vzestup však přerušila albigenská křížová výprava proti katarům, kteří v oblasti šířili svou víru zhruba od 11. do 13. století. V roce 1271 se provincie Languedoc stává součástí francouzského království, kromě Mallorky (patřila Aragonii) a Montpellieru (byl prodán francouzskému králi v roce 1349). Oblast nicméně ležela velmi daleko od Paříže, tudíž nebylo snadné udržet ji plně pod kontrolou. I proto si Languedoc zachoval své tradice a správu a relativní samostatnost přeruší teprve Velká francouzská revoluce. V roce 1258 byla podepsána smlouva v Corbeil, která stanovila hranici mezi Francií a španělskou Aragonií. O vliv v jižní Francii se však mezi Francií a Španělskem vedly dlouhé spory, které definitivně ukončila až Pyrenejská smlouva v roce 1659. Také jih Francie v polovině 16. století sužovaly náboženské války protestantů a katolíků, které nejprve ukončil v roce 1598 Edikt nantský. Po jeho zrušení v roce 1610 se ale napětí opět stupňovalo, významnou postavou hugenotského odporu byl vévoda Henri II. Rohan. Náboženské války vyvrcholily v letech 1702-1704 povstánim camisardů. Oblast Languedocu byla při novém administrativním dělení rozdělena dva regiony - Languedoc-Roussillon a Midi Pyrénées. V roce 1993 region hostil Středomořské hry.

Nejvyšším bodem regionu je Pic Carlit (2 921 m n. m.) Krajina je značně rozmanitá, od vysokohorských oblastí Pyrenejí, skalnatých pobřeží až po písečné pláže. Největším rybníkem reginu je Thau.

Převažuje zde středomořské klima. V létě tu naměříme nejvyšší teploty v celé Francii a region má také nejvíce hodin slunečního svitu v zemi.

Významná odvětví ekonomiky reginu tvoří stavebnictví, veřejné služby, zdravotnictví (výzkumy v oblasti onkologie, kardiologie, léčby astmatu...), je také centrem vysokoškoláků s celkem 5 univerzitami (3 v Montpellieru, Nîmes a Perpignan) a 70 000 studenty. Na vysoké úrovni je cestovní ruch, v menší míře je zastoupen obchod a průmysl. Pozadu není ani vinařství s dlouhou tradicí již z doby galské. Vinařská oblast Languedoc-Rousillonu je největší a nejstarští na světě. Dále se pěstují také olivy. Region má bohužel jednu z nevyšších nezaměstaností ve Francii, a to 12,4 %.

Nejlidnatějším městem regionu je Montpellier (cca 250 000), zatímco rozlohou největší je Narbonne. Mezi další velká města patří Perpignan, Nîmes, Béziers, Alès, Carcassonne.

Co se kulturního života týká, tak i dnes si Languedoc zachovává své odvěké tradice, koná se mnoho festivalů, které jen dokazují pestrost Francie a přispívají k atraktivitě a rozvoji: vinařské, sportovní, hudební, divadelní, filmové, výtvarné... Na zachování tradiční kultury se podílí také četná muzea po celém regionu. Z hudebních festivalů můžeme zmínit třeba festivaly operety, jazzu i flamenka. Mezi oblíbené sporty patří handball, rugby, fotbal, tenis, volejbal nebo obdoba španělské koridy, tzv. course camarguaise.

Kromě kulturních akcí region láká také četnými historickými památkami, spojených s bohatou historií regionu. Najdeme zde keltská oppida (Ensérune, Nages) a starověká městečka (Lattara), pro rekreaci na vodě můžete zvolit plavbu po Canal du Midi. Bezpochyby největšími lákadly jsou město Carcassonne, Gardský most (Pont du Gard) a opatství Saint-Guilhelm-le-Désert. Navštívit můžete také akvárium Mare Nostrum v Montpellieru. V Nîmes zase najdete četné římské památky.

Mezi známé osobnosti regionu patří spisovatel Paul Valéry, písničkář George Brassens nebo zpěvačka Olivia Ruiz.

V nedávném článku jsem se zmiňovala o filmu, který mě velice zaujal, filmu Je vous aime (Miluji vás). Kromě nápadu samotného mě velice oslovila hudba, kterou k filmu napsal Serge Gainsbourg. Bohužel film i soundtrack poněkud upadly v zapomnění, a tak je těžké je vůbec sehnat. Mně se třeba neskutečně líbí klavírní téma z filmu, což je vlastně klavírní předělávka následující písničky. Nejdřív jsem si to vůbec neuvědomovala a pak mě to velice překvapilo, každá je úplně jiná. Nicméně se mi líbí obě verze, ale to klavírní téma se rychle zařadilo k mým nejoblíbenějším fimovým melodiím.

Ano, asi vám to po chvíli začne připadat jako kolovrátek... ale dobrý kolovrátek. :)

Vzhledem k tomu, že jsem se dlouho pořádně neozvala jsem si řekla, že by bylo vhodné napsat, co se se mnou děje. Žádné hiatusy, pauzy, z toho už jsem vyrostla. Každopádně se toho událo hodně. V posledních měsících mě stresovala maturita, kterou mám dnes už zdárně za sebou, ale ještě mě čekají přijímačky na VŠ. Co se maturity týče, mám dohromady za 4 (čeština, angličtina, dějepis, společenské vědy), takže jsem své nároky na sebe samu splnila a nemůžu si stěžovat. ;) Jenže já čekala nějakou úlevu a změnu a místo toho mi vůbec nepřijde, že jsem vlastně maturovala. :D Den před zkouškou jsem dostala panický záchvat, abych byla další den klidná do takové míry, že víc už to asi nešlo. :D Během učení jsem samozřejmě stihla i spoustu věcí, které značně omezovaly dobu mého učení se, objevila jsem spoustu nové hudby a filmů, francouzských samozřejmě. V hudbě jsem objevila tedy hlavně Brigitte Bardot a konečně jsem se také zařadila k obdivovatelům Serge Gainsbourga. Z filmů mě neskutečně zaujal film Miluji vás, kde mimochodem hraje i Serge Gainsbourg, který pro tento film složil fantastickou hudbu (a hrozně mě štve, že to klavírní téma nemůžu nikde, ale nikde sehnat) a rozhodně na tento film napíšu recenzi, protože pro mě osobně je to jeden z nejlepších filmů a nápadů, co jsem za dlouhou dobu viděla a mám pocit, že ten film snad nikdo nezná. Dále jsem rozšířila svou sbírku oblíbených hororů o Nenávist, trilogii Kostka a Zlověstné ticho. Místo učení jsem se často dívala na Prima Zoom. A stala jsem se věrnou fanynkou francouzských beauty youtuberek. Když se vrátím k celému tomu maturitnímu období a vlastně mému osmiletému pobytu na gymnáziu, nerada to přiznávám, ale už mi to chybí. :D Ale je načase posunout se dál za svými cily a sny. A mě ty moje skutečně motivují.

Pokud si říkáte, kde jsem s novými články, tak se už delší dobu snažím dát dohromady albigenskou křížovou výpravu. Jenže jsem zjistila, že to nebude tak jednoduché, a tak jsem se rozhodla něco k tomu načíst. Článek mám rozpracovaný. Dále také teď čtu knížku o Dějiny Francie od Georgese Dubyho, krásných 953 stran. :-) Což asi nemám šanci přečíst předtím, než mi pošlou z knihovny upomínku. :-)))

Za dva týdny mám po přijímačkách a všech povinnostech okolo, takže mi oficiálně začnou dlouhé letní prázdniny. A snad s nimi přijde i nová aktivita na blogu. :)